Staré Delphi-systémy s Paradoxem nebo BDE se na první pohled často jeví jako čistě databázová záležitost. V praxi jsou s nimi však svázány sestavy, formuláře, oprávnění, lokální speciální tabulky a procesy, které vznikaly po léta.
Migrace na MariaDB nebo do jiné moderní databáze se vyplatí tehdy, pokud mají být opět zajištěny konzistence dat, víceuživatelský provoz, nasazování a rozšiřitelnost. Rozhodující není přitom jen technický cílový server, ale kontrolované převedení existující logiky.
Proto považujeme tabulky, indexy, SQL-cesty, znakové sady, transakce a historicky vzniklé zvláštní případy za související balík modernizace. Teprve tak se z databázové výměny stane technický základ pro další kroky jako REST, služby nebo portály.
Zvláště u dlouhodobě používaných aplikací je krokový přístup často ekonomičtější než Big Bang. Právě pečlivé naplánování těchto mezikroků nakonec rozhoduje o rozdílu mezi úspěšnou migrací a hektickým dodatečným zásahem v provozu.