Standardní software je často dobrý výchozí bod. Na začátku šetří čas a poskytuje pro běžné procesy použitelný rámec. Kritické to bývá tam, kde určují každodenní provoz výjimečné případy, integrace, schvalování nebo historicky vzniklé odpovědnosti a systém pak funguje jen přes obcházení.
Individuální softwarová řešení se vyplatí tehdy, když firmy musí trvale stavět pomocné konstrukce: manuální exporty, pomocné tabulky, duplicitní správa dat, stínové seznamy nebo speciální procesy mimo systém. Právě tam vznikají chyby, tření a skryté provozní náklady.
Dobré individuální vývojové řešení proto nemusí vše znovu vynalézat. Mělo by zmapovat procesy, které jsou ekonomicky skutečně nosné, a zároveň uspořádat datový model, role a provozní logiku tak, aby se řešení po první dodávce znovu nerozpadalo. Skutečná hodnota nespočívá ve zvláštním požadavku, ale v architektuře, která skutečně odlehčí každodennímu provozu firmy.